Další díl je tu.
Pokud ještě nevíte o co jde, můžete se kouknout na :

pro čtení klik na c.článek.

Všechny věci co chtěla Sára jsem jí přinesla a ona je rozestavila.
Svíčky do kruhu a mě postavila doprostřed. Poté ke mě přistoupila.
Sára: "No, víš předem se ti omlouvám za svoje chování jestli se dostanu do tranzu."
Kate: "jo jasně ;)"

Přikývla jsem a pohlédla jsem na Sáru a čekala na další instrukce.
Sára:"Tak dobře zavři oči a mysli na to co chceš přesně vědět o jaké osobě.."
To poslední slovo řekla jinak něž celou větu ... jako kdybych měla sto kluků na každém prstu.
Kate:"Jo dobře to zvládnu". potlačila jsem v sobě smích
Začala jsem myslet na Dana a potom mi skočilo do hlavy to co říkal ten kluk ze snu. "Nevíš kdo je" ty slova jí zněla doslova mrazivě i přes to že je měla jen v hlavě.

Najednou se Sára začala dusit a já přestala uvažovat o všem. Otevřela jsem oči a začala jsem jí pomáhat.
Koukla jsem jí do očí. Měla rozšířené zorničky a hleděla do prázdna. Ten výraz má vždy když se dostane do tranzu.
Hned jak jsem ji postavila, aby stála trochu rovně začala něco říkat. Nejdřív to bylo nesrozumitelné žvatlání, ale potom
řekla " Vím že nad tím uvažuješ. Nech to být" ale tohle nebyl Sářin hlas. Tenhle hlas už někde slyšela, ale kde....
jo už vím řekla jsem si v duchu patří tomu klukovi ze snu. Pokračoval
"Ukážu ti pravdu, ale musíš jít se mnou. Neboj se pravdy Katherine" v tu chvíli se spojení přerušilo a Sára omdlela a spadla na zem.

Zvedla jsem ji a položila do postele. Čekala jsem dokud se neprobudí.

Když se vzbudila už se rozednívalo. Pomohla jsem jí se obléct a posadila jsem jí do křesla.
Sára:" Hele nejsem nemohoucí." řekla rozhodně
usmála jsem se na ní "Já to vím"
pokoušela se postavit, ale radši jsem jí zatlačila zpátky do křesla.
Stoupla jsem si před ní a začala jsem jí opakovat její slova když byla v tranzu.
Sára se na mě podívala jako kdyby nevěřila slovům co řekla.
S:"Ale já jsem nic takového neřekla"
K:" Jo řekla si to, ale nepamatuješ si to že jo..."
Sára na mě kývla.

Dan byl v lese když pocítil záchvěv sil, který vycházel odněkud z města.
Kdo může vyslat tolik sil najednou? ptal se sám sebe Ani vlkodlak ani žádný upír nedokáže něco podobného.
Chvíli tam stál a čekal jestli se něco nestane. Nic, asi to byla jen náhoda. Vyrazil domů.
.....
Sára zase usnula a Kate vyrazila ven.

"Tak kde jsi?" Zakřičela do tmy.
Na to se hned před ní objevil ten koho čekala.
"Chtěla jsi snad něco princezno?" blýskl po ní svým úsměvem
odvrátila jsem oči v sloup
K:" Proč lezeš do našeho rituálu?!"
On:" Myslela jsi na mě" dodal nevýrazně
zarazila jsem se. On má pravdu .. Sára říkala ať myslím na tu osobu od které něco chci.

On:"Tak co máš v plánu na dnešní noc?" zeptal se a usmál se
Kate:" Rozhodně tu nebudu trávit čas s tebou."odsekla jsem
On:"Dobře takže ty nechceš vědět pravdu.."
Kate:" Nevím vůbec o čem to mluvíš. Mohl by jsi prosím už přestat dělat tajnosti?"
On:"Dobře, přestanu, ale ty se zítřka nedožiješ."
Kate:" Nebuď takovej pesimista. Tady mě může tak nanejvejš kousnout komár.."
On:" Myslím si že nejen komár tě může kousnout"

Kate:"řekneš mi už něco co nemá dva významy?"
On:"Brzo už se dozvíš pravdu o to se postarám."
otočil se a odešel....

"Hele s kým si to tu mluvila?"
Otočila jsem se a za mnou stála Sára
Kate:"No s nikým jen si tu pro sebe povídám" vím že jí lžu ale pravdu jí říct nemůžu . Nechci, aby tu zase omdlela.
Sára:"No dobře"
Bezva mám další věc na přemýšlení

Kate:"Hele já už si půjdu radši lehnout"
Sára:" Jo jasně, jdi si odpočinout."
Čekala jsem odpověď typu: proč když je už skoro ráno.

"Já věděl že tě najdu tady"
Dan ten hlas znal..byl to jeho bratr Eric.
Dan:"Jak už to je dlouho..200let?"dodal a ironicky se zachechtal
Eric:"No abych byl přesný je to už 203 let,bratříčku."hodil ten svůj úsměv

Dan:"Vůbec ses nezměnil"
Eric:"Ty taky ne"odsekl "Tak co ty a ta tmavovláska, Karen nebo jak se jmenuje."
Dan:"Je to Katherine Ericu" zamračil se
Eric:" Kdo by to řek" zase se zašklebil
Dan:"co tu vlastně chceš?"
Pokračování příště....
otázky:
1. Co má v plánu Eric?
2. Co je ta pravda o které Eric mluví?




opět krásný